Jakou barvou vymalovat

Promyšlené barevné řešení dává interiéru, který jinak splňuje všechny požadavky, poslední ladění.

Často rozhodující o celkovém dojmu. Barevná atmosféra prostoru se pak přenáší i na jeho obyvatele. Barevné kombinace by měly být vyvážené, aby byl vytvořen harmonický prostor. Zde je pár rad a mnoho fotografií, které vám usnadní výběr barev do bytu či do domu.

Barvy a intenzita osvětlení

Protože večerní osvětlení barevné tóny podstatně mění, musíme s jeho působností počítat. Rozhodující pro volbu denního nebo večerního ladění barev v prostoru je proto účel, k němuž prostor převážně slouží. Jsou li prostory v provozu celodenně i večer, dáváme přednost dennímu ladění. Pokud jde o prostory, které jsou v provozu výhradně za večerního osvětlení, pak je naše rozhodnutí jednoznačné. Při volbě barevných kombinací pro večerní osvětlení musíme vycházet ze zásady, že čím tmavší barva, tím více světla pohlcuje. Několik příkladů světelných ztrát podle barev: světle žlutá barva pohlcuje asi 45% světla, světle hnědá pohlcuje již asi 70%. Červená pohlcuje asi 80%, zelené tóny kolem 90% a modrý ultramarín pohlcuje přes 90% světla. Když tedy použijeme zeleně nebo červeně tónované stěny, je zapotřebí asi dvojnásobné světelné intenzity k vyrovnání světelných ztrát, abychom docílili stejnou světelnost jako u prostoru se žlutými stěnami. Modré a zelené stěny vycházejí při umělém osvětlení vždy podstatně tmavší než při denním světle. Pro volbu světlejších či tmavších tónů je také rozhodující osvětlení (přímé nebo nepřímé) a rozmístění světelných zdrojů. Kombinace barev které jsou při denním světle velmi působivé a kontrastní, vychází při umělém osvětlení mnohdy velmi ploše a nevýrazně. třeba velmi intenzivní žluť, která při denním světle září, je při umělém osvětlení málo sytá, téměř bezbarvá. Podstatně ztmavnou, až o polovinu, také tńy teplých barev, a studené téměř dvojnásobně.. Lehké barevné tónování ztrácí takto svůj smysl, protože umělé osvětlení vyžaduje pro zachování plastičnosti prostoru větší kontrastnost barev než osvětlení denní.

Působení barev v prostoru

Barvy mají svou různou sytost a světlost. Vedle bílé je nejsvětlejší žluť a vedle černé jsou nejtmavší barvy fialová, hnědá a modrá. Světlé tóny barev které obsahují žlutou, působí velmi lehce, tmavé tóny, zvlášť pokud obsahují červenou nebo hnědou působí těžce. Stěny, strop a podlaha jsou plochy, které prostor uzavírají. V běžné praxi se v bytových prostorech používají lehké (světlé) barvy na strop a stěny, tedy v horních plochách, a těžké barvy na podlaze nebo dolních plochách prostoru. Světlé barvy místnost opticky rozšiřují a zvyšují. Při tmavém stropu a normální výšce místnosti do tří metrů máme dojem, že nás strop tlačí dolů, tmavé tóny prostor opticky snižují a také zmenšují. Nestejné přirozené osvětlení můžeme vyrovnávat různou intenzitou tónování stěn. Musíme respektovat hlavní zásadu, že okenní stěna je v místnosti nejtmavší, protože je ve vlastním stínu, a proto je vhodné na ní použít světlé barevné odstíny. Stěna protilehlá oknu může být barevně nejtmavší, protože na ni světlo přímo dopadá. Boční stěny by měly být světlejší, ale to záleží na místních podmínkách a celkové světlosti prostoru místnosti. Nejzávažnějším problémem je vyřešení těch ploch, které jsou protilehlé vstupu do místnosti, protože na ně padne náš pohled nejdříve. To jsou plochy, které svou barvou vytvoří základní ladění místnosti, pokud ovšem není vstup proti okenní stěně. V tomto případě si pak hlavní stěnu zvolíme podle rozmístění vnitřního vybavení interiéru.

Barevné uspořádání bytu

Byt je prostor, ve kterém pobýváme největší část mimopracovního času. Alespoň většinou. Barevné řešení proto musí vhodně doplňovat zvolené uspořádání obytného prostoru. Předsíň je prostor, ve kterém jsme nejméně, prakticky jím pouze procházíme, a proto můžeme volit výraznější barvy stěn i stropu. Kromě předsíně můžeme použít výraznější barvy také v kuchyni, ale i v dětském pokoji. Děti milují barvy, které podporují jejich fantazii. Ložnice jsou prostory, které slouží především našemu odpočinku. Jejich barevné řešení má proto vyvolávat útlum a přinášet maximální možné uklidnění našim smyslům. Samotná jídelna, nebo třeba jen z větší kuchyně opticky oddělený jídelní kout, snese intenzivnější barevné kombinace a výraznější členění stěn, protože pobyt je omezený na kratší časový úsek po dobu jídla, a proto určité barevné napětí může být jen na prospěch. Nejatraktivnějším a ústřední prostorem našich bytů bývá obývací pokoj. Je jakýmsi oficiálním prostorem, kde přijímáme návštěvy, ale také musí být přizpůsoben všem potřebám obyvatel bytu. Právě pro různost účelů, kterým obývací pokoj slouží, je jeho barevné řešení nejdůležitější. Barvy stěn musí ladit a doplňovat se s barvami vnitřního zařízení, čalounění nábytku, koberce, atd. V obývacím prostoru nesmí vzniknout barevné napětí, při kterém by se barvy zařízení a doplňků přebíjely s barvami stěn. Víc se nám na tuto stránku nevejde.

Hezký a obsáhlý článek o nátěrech, malování a barvách je na Wikiknihy od www.maliri-nateraci.cz. Tak kousek zde, citace:

Druhy vnitřních nátěrů

Stejně jako u fasádních barev se zde dělí barvy na:

Vápenité – jedná se o nejprodyšnější a zároveň nejlevnější variantu, která zároveň desinfikuje povrch, ale má krátkou životnost. Tento nátěr je nutné poměrně často obnovovat.

Akrylátové nátěry – tyto fasádní barvy používají jako pojivo čistě akrylátovou disperzi. Z ceny barvy lze usoudit úroveň obsahu tohoto pojiva. Dražší barvy mají vyšší obsah pojiva (35–45 %) a budou velmi dobře odolávat povětrnostním vlivům, ale budou méně paropropustné. Levnější barvy budou více paropropustné ale budou méně odolávat působení povětrnostních vlivů. Nátěry akrylátovými fasádními barvami jsou pro většinu suchých staveb nejvhodnější. Dobře drží nejen na omítce, ale i na jiných podkladech. Vyznačují se nízkou špinivostí a dlouhodobou životností.

Silikátové nátěry – zde je pojivem draselné vodní sklo. Silikátové fasádní barvy mají výbornou přilnavost, paropropustnost i životnost, a proto se uplatňují především na historických památkových objektech. Mají nižší odolnost vůči vodě (vysoká nasákavost) a větší špinivost. Jejich použití při běžných renovacích je omezeno tím, že jsou vhodné pouze k nanášení přímo na omítku nebo silikátový podklad. Je nevhodné silikátovými barvami natírat staré nátěry.

Silikonové nátěry – pojivem těchto barev je emulze silikonové pryskyřice doplněná přídavkem menšího množství akrylátových částic. Silikon zvyšuje odolnost proti vodě a přitom nebrání odchodu vodní páry z fasády ven. Akrylát dodává nátěrům pevnost. Nátěry silikonovými fasádními barvami mají výhody jako je vysoká prodyšnost, odolnost proti vodě, nízká špinivost, dlouhodobá životnost, a možnost aplikace na různé povrchy. Nátěry mají navíc jednu užitečnou vlastnost – pomocí silikonových barev se dají přetírat i ne zcela vyzrálé omítky. Silikonovou barvu lze doporučit pro nátěry fasád historických budov, starších cihlových činžovních domů, rodinných domků a rekreačních chalup.

U vnitřních maleb se zaměřujeme zvláště na tyto atributy: